Freeride v Japonsku

Japonský ostrov Hokkaidó, přesněji oblast kolem města Niseko, nabízí pravděpodobně ty nejlepší sněhové podmínky na světě. Ambasadoři Elanu Marco Tomasi a Filip Flisar se znovu potkali, a to v Japonsku, aby si sjeli několik úchvatných tras mezi stromy.

Když po dvanáctihodinovém letu z Evropy na východ vystoupíte na tokijském letišti Narita, zjistíte, že Japonsko je opravdu jiný svět. Země vycházejícího slunce nabízí pozoruhodný kontrast mezi tradicí a moderností. Je to místo, kde se starobylé zvyky a tradice jemně prolínají s nejmodernějšími technologiemi. Když za jasného počasí vystoupáte na 600 metrů vysoký mrakodrap Skytree a dohlédnete až k posvátné japonské hoře Fudži, okamžitě si uvědomíte velikost japonského hlavního města, megalopole, na jejíž rozlehlé ploše žije téměř 30 milionů lidí.

Tokio je městem kontrastů. Šibuja, Šindžuku a Akihabara jsou čtvrti, kde zažijete puls metropole, ruch i hluk, ale v téměř každé části města najdete oázu klidu, kde ticho starobylých chrámů dá okamžitě zapomenout, že se nacházíte v jednom z nejlidnatějších měst na světě.

Japonsko je však mnohem víc než jen Tokio a hlavní ostrov Honšú. Země skrývá mnoho skvostů, které se vymykají rušným metropolím. Nasedněte na japonský rychlovlak Šinkansen a vydejte se tisíc kilometrů na sever na ostrov Hokkaidó. Tam stále vládne nedotčená příroda a divoká krajina. V Evropě už na takové odlehlé oblasti nejsme zvyklí, ale v Japonsku stále existují. A navíc tam najdete ještě jeden poklad – ten nejlepší sníh na světě. Proto se Hokkaidó stalo zimním poutním místem lyžařských nomádů, kteří jsou ochotni vydat se za suchým prašanem až na kraj světa.

Na ostrově Hokkaidó se odehrává příběh dvou přátel a výjimečných lyžařů, jejichž cesty se opět zkřížily na severu Japonska. Marco Tomasi z Itálie, přesněji řečeno z Jižního Tyrolska, a Filip Flisar ze Slovinska se znají již mnoho let. Oba byli nadějnými mladými lyžařskými závodníky. Marco dával přednost rychlostním disciplínám, Filip technickým a shodou okolností se oba dostali ke skicrossu. Několik let závodili po celém světě a často spolu trénovali. Během této doby se událo mnoho legračních momentů a příběhů, ale jejich přátelství není jen o lyžování a skicrossu. Dohromady je svedla také společnost Elan, protože oba jsou ambasadory lyžařské značky z Begunje na Gorenjskem. Svým způsobem jsou živoucím důkazem toho, že protiklady se přitahují. Marco je rozvážnější, zatímco Filip je společenský a vždy na lovu za zábavou a dobrou náladou. Když ukončili kariéru, jejich životy se ubíraly různými směry. Filip se stal otcem, zatímco Marco hodně cestoval po světě a kromě lyžování se věnoval i svým dalším oblíbeným sportům - surfování a jízdě na horském kole.

Marco je nomád. Nedávno prodal svůj byt v Jižním Tyrolsku, aby měl větší svobodu pro cestování po světě, což mu umožňuje měnit plány na poslední chvíli. Přesně to se stalo těsně před začátkem loňské zimy, kterou plánoval strávit v Aspenu. Na poslední chvíli dostal Marco nabídku, která se nedala odmítnout, v podobě pozvání od svého australsko-japonského přítele Sakiho, který v Niseko provozuje horolezeckou agenturu a lyžařskou školu. "Rozhodl jsem se velmi rychle. Japonsko mě vždycky fascinovalo, zejména odlehlé části Hokkaida, které jsou opravdu fantastické. Vždycky jsem je chtěl poznat trochu blíž, takže strávit v těchto místech zimu bylo splněním mého dlouholetého přání," vysvětluje Marco se svým typickým úsměvem a vřelým, přátelským hlasem. Do velkého zavazadla si proto sbalil tři páry lyží. Lyže Ripstick 116, které jsou ideální na dny v hlubokém, metrovém prašanu, doprovázely dva zbrusu nové páry lyží Playmaker a Primetime spolu se zářivě zelenou bundou Elan, hnědými lyžařskými kalhotami a zeleno-černou kostkovanou flanelovou košilí. Marco je známý svým jedinečným stylem oblékání založeným na moderních retro kouscích. Týdny rychle ubíhaly a Marco se pomalu a jistě měnil v experta na místní prostředí. "Všechno dopadlo mnohem lépe, než jsem si představoval. Zapůsobily na mě japonské horké prameny, kde si lidé užívají klidu a pohody. Zamiloval jsem si japonské jídlo a samozřejmě sníh. Ani jsem nemohl uvěřit, jak často tu sněží. Od začátku prosince do konce února bylo jen osm dní, kdy nesněžilo. Někdy na vás ráno čeká jen pár centimetrů čerstvého sněhu. Ale když je nebe štědré, přihodí přes noc metr prašanu. Už si ani nepamatuji, kolikrát jsem musel odklízet sníh z auta, které bylo doslova zasypané."

Pak Marco dostal e-mail s informací, že na Hokkaidó přijede tým Elan a jeho součástí bude i Filip Flisar. Byla to skvělá příležitost se znovu potkat se starým kamarádem a Filip v Japonsku dosud nebyl. “Každý, kdo byl na Hokkaidu, si tamní podmínky pochvaloval. Opravdu to chci sám zažít. Samozřejmě jsem tam byl kvůli sněhu a lyžování, ale jako gurmeta mě lákala i japonská kuchyně. Chtěl jsem poznat japonskou kulturu a poznat jejich způsob života."

Setkání obou přátel probíhalo tentokrát odlišně. Nebyla tu rivalita a soutěživost, která je vlastní závodům ve skicrossu, při nichž se tak často utkávají na trati a každý se snaží předstihnout toho druhého. Tentokrát si (a jejich společnost) užili příjemné setkání v izakaji, typické japonské hospůdce, kde u japonského piva vzpomínali na své závodní dny. Samozřejmě si také společně zalyžovali. Pohled na dva bývalé profesionály, jak bezstarostně plují nekonečným prašanem, proplétají se mezi stromy a přeskakují překážky, byl téměř jako z jiného světa. Vypadali jako dvě děti, jako dva fanatici, kteří se ocitli ve svém přirozeném prostředí a instinktivně dali průchod své podstatě.

Nemyslím si, že jsem už někdy někde narazil na lehčí a sušší sníh než tady. Cítil jsem se, jako bych lyžoval ve stavu beztíže. Možná bych si představoval trochu prudší kopce, ale když máš možnost zažít takové skvělé sněhové podmínky, nemůžeš být vybíravý,” říká Flisar. Kromě toho, že byl ohromen sněhovou nadílkou, je Filip také automobilovým nadšencem a byl uchvácen rozmanitostí japonských modelů: "I když je většina japonských značek přítomna v Evropě, viděl jsem v Japonsku auta a dopravní prostředky, o kterých jsem neměl ani tušení. Největší dojem na mě udělaly miniaturní nákladní vozy a dodávky." Týden je pro opravdové lyžařské fanatiky velmi krátká doba. Takže samozřejmě padl slib, že se vrátí - už teď se plánuje japonské dobrodružství na příští zimu.

JAPOW

Ostrov Hokkaidó je proslulý mimo jiné pravděpodobně nejlepším sněhem na světě. Říká se mu Japow, což je název složený ze slov Japan a Powder. Tento extrémně suchý sníh zdaleka není mýtus, ale výsledek meteorologických faktů. Tajemství spočívá v teplém proudu, který protéká kolem pobřeží ostrova Hokkaidó v Japonském moři. Během zimních měsíců je vlhkost, která se odpařuje z moře, ochlazována studenými větry ze Sibiře, které vytvářejí obrovské vzduchové masy v podobě mraků. Když je vítr zanese nad pevninu, vyvolá silné sněžení. Tento jev nastane nejčastější v lednu, což vedlo lyžaře a snowboardisty k vymyšlení názvu měsíce Japanuary, protože právě tehdy jsou sněhové podmínky nejlepší. Každou zimu napadne v Niseko v průměru 12 až 15 metrů sněhu. Sněhová pokrývka může být hluboká i více než pět metrů a obvykle sněží až osmdesát dní ze sta.